Odrazy
ČINY
Nevytvářejte prostředí ve kterém budete muset žít.
SLEPOTA
Půjdu-li okolo kvetoucích šípkových keřů a neuvidím skrze krásu květů jejich trny,
snadno pak se popíchám. Bude to bolet a to je dobré.
Mohl bych totiž za chvíli zapomenout, že šípková růže není jen krásná.
Květy však dál oči svádí. Nechám-li se okouzlit, popíchám se ještě mockrát.
PŘIJÍMÁNÍ
Přijetí vyžaduje pokoru.
Budu-li odměňován, chci kleknout a zavřít oči v pokoře.
Tak jako druhý v pokoře přijal ode mne.
BOHATSTVÍ
Soud mi klepe na čelo. Vyřknu-li ho, chytím se do pasti.
Když počkám, dozvím se více.
A zůstanu svobodný.
ŽIVOT
V tichosti probíhá proces poznání.
Slovo je čin, který roztočí kruhy nutné k řešení.
Ale i činu je třeba, protože projev je principem života.
Činit, pak poznávat anebo rozpoznat, pak konat?
Konej, abys rozpoznal a mohl činit a poznávat.
Jako ON. Možná…
OSVOBOZENÍ
Dokud mohu svoji pozornost soustředit na skutečnost, že cítím STRACH,
Moje pozornost se se strachem přestane ztotožňovat.
STRACH MÁM se změní na STRACH POCIŤUJI.
Takhle si mohu strach prohlížet. Co je příčinou? Jaký má dopad?
Rozpoznám pak JÁ, pozornost i strach.
Nemusím se s ním ztotožnit. Nemusím ho mít. Nemusí mne ovládnout…
Je to tak i s bolestí. A co je to zamilovanost? Už jsi četl SLEPOTU ?
HLAD
Když se člověk cítí opuštěný a hledá přijetí, nemá šanci ho najít.
To proto, že sám nepřijímá. Tu opuštěnost…
V pokoře a opuštění vlastních představ o projevech lásky člověk může přijímat a učit se.
JIRKA
… táta …
Cítíš . . ?
KUK NA DÁŠU !
Obraz Tvé vnitřní bytosti se dostává k povrchu.
To bude nádhera, až se spatříš!
Pohlédni na tu kříšťálově čistou bytost!
Všechno to okolo byl snad jen omyl.
Věci měnné snad nejsou ani skutečné.
Zůstává, co vždycky je.
RIGIDITA
Rozhodnutím setrvávat v omylu
stáváme se zodpovědnými
za důsledky, které to přináší.
OSUD
Ať padnu rukou tvojí nebo jinou,
bude to ruka Osudu..
PRAVDA
Vše pochází z Jednoty – je to Jí.
Tato je naším středem.
Otázky a doměnky jsou pak egem.
Lékem na vzdálení se od pravdy je:
Staň se živou skutečností !
VZKAZ PRO KAŽDÉHO
Neopouštěj Mne !
VLNY ŽIVOTA
Cokoli se vzedme,
vrátí se zpět..
RADKA…
Své dítě musím uchránit před viníkem mých traumat.
Bez tatínka se klidně obejdeme…
PRO MNE
… nepřepínej ..
SPÁSA
Chci všechno, co potřebuju.
Dostávám všechno, co potřebuju.
Děkuji, že dostávám všechno, co potřebuju.
Beru si to k srdci.
Objímám to, miluji.
To je moje spása.
PŘÍCHOD
Do svého chrámu mi dovolí vstoupit
až moje mysl bude prosta
jakékoli nesnášenlivosti.
DĚNÍ
Vše co se děje je TŘEBA,
protože jinak by s to docela určitě nedělo.
Nic se totiž nestane bez Něj.
KONEČNĚ
Když zjistím, že si za všechno mohu sám,
vyplyne mi z toho, že mně žádné bylinky ani odbloky nepomohou.
Musím se změnit.
Jak?
V tom mi může někdo pomoci.
Ale udělat to musím sám.
JAK ŽÍT – jít dál
Prožitek dopadu reality umožňuje proměnu,
která znamená léčení místa doteku.
Tak se mění staré zvyky, které mi byly železnou košilí.
Cokoli v realitě má duchovní náboj, který se může proměnit v duševní kvalitu.
Pokud se útěkem před realitou neuhnu tomuto náboji, může mne proměnit.
Zkrátka: Cokoli přijde prožít tak jak to na mne dopadá
i když mám strach.
Často stačí přiznat si: „Bojím se“.
Občas, když je nám zle, si přejeme, aby nám Bůh ulehčil život.
Přejme si namísto toho sílu od Boha DANÝ život skutečně cele prožít.
(Původní tvar myšlenky: Ochota prožívat dopad toho co se děje tě osvobozuje od automatických vzorců.
Zvyků, které jsou železnou košilí.)